Úvod do počítačového a síťového dohledu
Sledování počítače je nepřetržitá snaha o aktivní sledování činnosti cílového zařízení, klíčových akcí a všech dat nahrávaných na pevné disky (interní, externí nebo skryté), zatímco sledování sítě je proces sledování cenných dat přenášených prostřednictvím místních počítačových sítí, jako je LAN nebo prostřednictvím internetu.
Subjekty zapojené do sledování
Proces sledování může provádět jednotlivec nebo skupina, zločinecké organizace, vlády a velké korporace a často se provádí skrytě, protože buď není legální, nebo se subjekt provádějící sledování snaží vyhnout vzbuzení podezření.
Všudypřítomnost sledování
V dnešní době je všudypřítomnost počítačů, průmyslových monitorů,vojenských dotykových monitorů a síťového sledování nepopiratelná a téměř veškerý internetový provoz je neustále monitorován.
Dopady na soukromí a kontrolu
Zachování soukromí na internetu je prakticky nemožné, což vládám a dalším řídícím orgánům umožňuje zavést a udržet sociální kontrolu, identifikovat a pozorovat potenciální hrozby a především vyšetřovat trestnou činnost a předcházet jí.
Programy dohledu a právní rámec
Po nástupu a zavedení programů dohledu a dohledových struktur, jako je projekt Total Information Awareness, inovativních monitorovacích technologií, jako jsou vysokorychlostní sledovací počítače a biometrický software, a federálních zákonů, jako je Communications Assistance for Law Enforcement Act, mají vlády a velké organizace v současné době bezprecedentní možnost nepřetržitě sledovat činnost všech uživatelů internetu a občanů.
Odpor proti sledování
Přesto nevládní organizace, jako jsou Reportéři bez hranic a Electronic Frontier Foundation, bojují za zachování soukromí jednotlivců a občanských práv občanů.
Role hacktivistických skupin
Také známá a proslulá "hacktivistická" skupina/spolek "Anonymous" se nabourala do několika vlád a jejich webových stránek, aby veřejnosti odhalila probíhající "drakonické sledování".
Právní a morální obavy
Tyto nevládní organizace a skupiny vigilantů vyjadřují své obavy, že hnutí směřující k masovému sledování s omezením politických a osobních svobod je nezákonné a nemorální, což vedlo k četným soudním procesům, jako je například hromadná žaloba "Hepting v. AT&T" ve Spojených státech.
Legislativa týkající se sledování
Vzhledem k tomu, že převážná část počítačového dohledu se točí kolem sledování internetového provozu, dat a vzorců chování, přijaly Spojené státy v roce 1994 zákon "Communications Assistance for Law Enforcement Act", známý také jako "Digital Telephony Act", který stanoví, že veškeré telefonní hovory a širokopásmový internetový provoz (historie vyhledávání, e-maily, zprávy v aplikacích atd.) musí být snadno přístupné pro neomezené, nerušené sledování v reálném čase vládou a jejími zpravodajskými službami.
Zachycování a monitorování paketů
Všechna data odesílaná přes internet jsou rozdělena do menších segmentů zvaných "pakety", které lze mnohem snadněji a rychleji dopravit do cílového místa určení, kde jsou opět sestaveny do kompletního souboru, obrázku, zprávy atd.
Proces odposlouchávání paketů
Zachytávání paketů neboli "packet sniffing" je proces sledování těchto přesných datových segmentů pomocí zařízení pro zachytávání paketů, které okamžitě zachytává datové pakety, prochází informace a hledá důležité detaily.
Dodržování předpisů telekomunikačními společnostmi
Podle zákona o pomoci při prosazování práva (Communications Assistance for Law Enforcement Act) jsou všechny telekomunikační společnosti ve Spojených státech nuceny zavést taková zařízení a software pro zachytávání paketů, aby federální orgány činné v trestním řízení a zpravodajské služby mohly zachytit veškerý provoz jejich zákazníků na širokopásmovém internetu a přenos hlasu přes internetový protokol (VoIP).
