Výbuch je výboj energie a rychlé zvětšení objemu, který je často spojen se vznikem mimořádně vysokých teplot a uvolňováním plynů.

Podmínky výbuchu

Obecně platí, že aby v zemské atmosféře došlo k výbuchu, musí být současně přítomny tři hlavní faktory: kyslík (vzduch), hořlavý materiál a zdroj vznícení.

Nebezpečné zóny

Nebezpečné zóny obvykle vznikají na pracovištích, kde se hojně vyskytují hořlavé materiály a kde jsou přítomny potenciální zdroje vznícení, jako jsou smaltovny, mlýny a sklady frézovaných výrobků, rafinerie, lakovny, chemické továrny, nakládací prostory pro hořlavé plyny, kapaliny a pevné látky a další.

Požadavky na výbuchy

Aby však mohlo dojít k výbuchu, musí být na pracovišti také dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Z tohoto důvodu se normy ochrany proti výbuchu točí kolem aerobních (vyžadujících kyslík) chemických reakcí.

Standardizace ochrany proti výbuchu

Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC) a Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) koordinují, kontrolují a dohlížejí na všechny záležitosti týkající se ochrany proti výbuchu.Legislativní soudržnost nejen mezi IEC/ISO World, ale také EN Europe a DIN EN Germany, které jsou dalšími hlavními řídícími subjekty, byla stanovena dokumentem IEC (EN) 60079.Norma IEC (EN) 60079 spolehlivě zabraňuje samovznícení, čímž účinně chrání osoby, majetek a životní prostředí.