Uhlíkové nanopupeny (ČNB) byly objeveny v roce 2006 zakladateli finské společnosti Canatu Oy, když se výzkumná skupina snažila vyrábět jednostěnné uhlíkové nanotrubice. ČNB jsou tedy kombinací uhlíkových nanotrubiček a sférických fullerenů (duté, uzavřené molekuly atomů uhlíku) a kombinují vlastnosti obou materiálů.

ČNB má vysokou elektrickou i tepelnou vodivost, je mechanicky velmi stabilní s nízkou hustotou zároveň. Stejně jako fullereny jsou i ČNB vysoce reaktivní. Náhodně orientované nanopupeny vykazují nízkou pracovní funkci a chemickou funkcionalizovatelnost. ČNB jsou polovodivé, a proto jsou zvláště zajímavé pro použití v elektrotechnice.

ČNB lze považovat za alternativu k ITO (indium-oxid cínu), protože se podle Canatu vyrábí za normálního tlaku při pokojové teplotě nákladově efektivnějším a ekologičtějším způsobem. Na rozdíl od ITO, které lze vyrábět pouze ve vakuu.